top of page

Phuket na skok

Phuket jako největší z Thajských ostrovů už ztratil i předponu Ko (ostrov), protože si tu vzhledem k jeho velikosti jako na ostrově ani nepřipadáte. Minimálně v hlavní sezoně tu určitě nehledejte liduprázdné pláže a pokud nemáte rádi davy, rovnou vyražte prozkoumávat okolní ostrůvky. Phuket má dobrou výchozí pozici pro další cestování a roztomilý hlavní město Phuket Town se sino-portugalskou architekturou.


Úterý 1. 1. 2019, #day5

Cesta na Phuket z Chiang Mai trvá asi 2 hodiny a letíme s Thai Smile. Rozvíjíme teorii, jak by asi Češi přijali leteckou společnost s názvem Český úsměv, ale je jasný, že s úspěchem by se to moc nesetkalo. Tomovo obočí i oko na jedný straně se přes noc vybarvilo a vypadá, že včera zažil slušnou bitku. Já se na letišti v Phuketu snažim vyjednat lepší cenu taxi a hádám se s paní na přepážce, co mi zarytě tvrdí, že potřebujeme kuli batohům větší auto, takže vypadáme jako obávaná dvojka hysterky a bitkaře. Když je Tom za rohem a nikoho neděsí, podaří se mi nahnat 2 Španěly, který jedou taky do Phuket City a můžem sharovat cenu taxíka. Je to vtipná dvojice postaršího španělsko-čínskýho páru, který se dle našeho rozhovoru vyžívaj především v nákupních centrech.


Phuket City je od letiště asi 32 kiláků a naše ubytování je v krásný sino-portugalský čtvrti s barevnejma domečkama, kde to vypadá jak ve skanzenu prokládanym hipster kavárnama. Dělaj tu aeropres z tisíce druhů kávy a Latte art ovládají i se zavřenejma očima. Je 1. ledna, město je skoro prázdný a většina restaurací je zavřená. Je vedro a když si projdem centrum a dáme oběd, tak by to chtělo nějakou koupačku. Na mapě si najdem nějakou pláž, co by měla být asi 12 kiláků odsud. Máme jasnou finanční představu zbruba 300 bathů, za kterou se nám taxikáři vysmějou a navrhujou 700. Ale protože máme dobrou vyjednávací pozici a taxikáři nemaj dneska do čeho píchnout, tak se jim vysmějem zase nazpátek a odcházíme. Pak se zvedá jeden děda, kterej říká, že nás hodí za 400. Moje žiďácký srdce plesá, jak jsme ušetřili, trochu míň pak při zjištění, že ta cena je za odvoz na skútru, kde pojedem ve 3 lidech. V rámci dobrodružství do toho teda jdem. Pohled to musí bejt skvostnej. Děda je malinkej a sjíždí pořád dopředu, Tom balancuje uprostřed, já sedim uplně vzadu jak vosa na bonbonku a po rozjezdu se snažim z toho krámu nespadnout. V Lonely planet jsem se v černý kronice dočetla, že tady na silnicích ročně zemřou tisíce lidí, ale kdo se bojí, nesmí do lesa, žejo. Sem tam vidim thajský rodiny, který jedou na motorce dokonce ve čtyřech s miminem v první řadě. Oproti těm jsme úplný břídilové, ale životní zážitek to neni. Myslim, že ani pro toho dědu.


Když to máme všichni za sebou, dostáváme se na pláž Nai Harn, kde je to jak v Bibione, čínský turisty nahrazujou Rusové a obloha se zatáhne hned po příjezdu. Radši si moc nepředstavuju, jak se dostanem zpátky a jdu se zahrabat do písku. Když ta chvíle zpáteční cesty přijde, tak nás pár aut odmítne úplně a sdílený taxi nemáme s kym sdílet. Naštěstí potkáváme Francouze, který sice vůbec neví, která bije, ale vypadá to, že maj aspoň trochu stejnej směr jako my, tak se jeden taxikář uvolí nás vzít a je to doma.



Večer dáváme večeři v super místňácký restauraci, široko daleko jediný otevřený. Maj asi tisíc různejch jídel, všechny super, my dáváme polívku s kokosovym mlíkem, Sweet&Sour Chicken a míchanou zeleninu s krevetama a je to teda královská hostina. Doufám, že „jak na novej, tak po celej“ se vztahuje především k večeru. 👍😋🍤



Středa 2. 1. 2019, #day6

Protože bydlíme v super stylovym boutique Guesthousu Rommannee ve stejnojmenný ulici, nesmí chybět hipster kavárna v přízemí, kde maj skvělý kafe, kde by si na svý přišel i letenskej kávovej fašista. K tomu páj z listovýho těsta, kterej má náplň z čerstvýho kokosu, což je trochu bizár evropsko-asijská kombinace, ale moc dobrá.


Na dnešek jsme si koupili výlet s John Gray’s Sea Canoe. Už jsem ani moc nevěřila, že to klapne, jelikož John Gray se na Trip Advisoru jevil jako polobůh a účast na výletě jako úplný sci-fi. Před hotelem nás v 10:30 vyzvedne Noi, týpek, kterej je řidič, vypravěč a kapitán kánoe v jednom. John Gray je podle vyprávění člověk, který se vzdal západního konzumu a v Thajsku objevuje jeskyně a dělá environmental friendly tours už od roku 1983. I přesto to není žádnej ezo výlet, naopak, je to hodně v americkym stylu. Šéf výpravy minimálně 15 minut vysvětluje, jak se zavíraj dveře od záchodu a několikrát opakuje všechny alergeny, který jídlo na lodi obsahuje. Ale jinak organizace a profíci na lodi jsou super. John Gray, ať už je jakejkoliv, se snaží jezdit na míň obvyklý místa a v dobu, kdy tam je nejmíň lidí. Takže třeba takovýmu James Bond islandu se vyhýbáme obloukem a jedem jinam v Phang Nga Bay, kde je dohromady 42 ostrovů s lagunama.


Do vody na kánoi jdem dohromady třikrát, vždycky s Noiem. Každá kanoe má svýho thajskýho kapitána. Občas to jsou celkem malý kluci, co to maj jako brigádu a sem tam se jim zlomí pádlo, když se snažej dostat s tlustejma Amíkama úzkou průrvou do laguny, kde je zrovna kvůli odlivu míň vody. Nevim jestli je Noi takovej master nebo my jsme tak hubený, v každym případě se s náma dostane všude a často jsme tam jenom my, mangrovníky, pár datlů, opic a malý rybo-mloci, který se jak trupíci plazej po bahnitejch březích zaseknutý v ne uplně komfortnim stadiu evoluce. Před poslednim vyplutim děláme thajskej Krathong z lilií, svíček a banánovejch listů. Thajci ho při speciálnim svátku pouštěj obřadně do vody a jak udělat tuhle parádu, se učí už ve škole. Zjišťuju, že jsem na skládání banánovejch listů celkem levá, takže zatimco tam šmrdlám to jejich origami podle instrukcí, tak to Tom s Noiem připraví na poslání do vody.


I když počasí nebylo přes den moc ukázkový, tak západ slunce je překrásnej. Po setmění jedem do poslední jeskyně, která má tou dobou už zatopenou lagunu. Je tam úplná tma, je vidět světlélkující plankton, kterej se vždycky o to víc rozsvítí, když ve vodě zatřepete rukou. Jsou to takový cool mořský světlušky, který jsou vidět jen v naprostý tmě. Kromě toho jsou v jeskyni stovky spících netopýrů a pokaždý, když na mě kápne, mám pocit, že to nebyla jenom voda z jeskyně. Když jedem na konec zatopený jeskyně, tak nás fotí sám veliký guru John Gray, kterej se v jeskyni zčistajasna zjeví na loďce proti nám. Tom si bohužel myslí, že je to nějaká potrhlá Američanka s bleskem, takže si tuhle fotku za rámeček asi nedáme. Pouštíme Krathong, abychom ho vzápětí vzali zase zpátky a vyrážíme směr Phuket. Bylo to cool! 🏝🛶💋


 

Místa a tipy pohromadě:


Yoy Pochana Restaurant je restaurace, která si na nic nehraje, chodí sem spoustu místních lidí, mají otevřeno dlouho do noci a mají širokou nabídku se samejma čerstvejma dobrotama.


Phuket Town Sunday Night Market je místo s fajn street foodem a kousek od něj je i Night market, který je v provozu každý den.


Kopitiam by Wilai - restaurace, která bohužel zrovna byla zavřená, ale má super hodnocení a moc hezký meníčko.


Hlavní město ostrova Phuket town sice není přímo u moře, ale starý město se sino-portugalskou architekturou stojí za návštěvu.


JOHN GRAY SEA CANOE a jednodenní výlet s názvem Hong by Starlight má na Trip Advisoru neskutečný hodnocení a není se čemu divit.


Phang Nga Bay je národní park, kam se můžete dostat lodí v rámci jednodenního i vícedenních výletů. Jedním z nejznámějších ostrovů téhle oblasti je James Bond island. Pokud jedete v high season a chcete se vyhnout davům, doporučuju navštívit jiný ostrovy Phang Nga Bay. Všechny jsou krásný a lidí je tam míň.


Nai Harn Beach je sice hezká široká pláž, ale minimálně během high season dost zalidněná. Pravděpodobně jako ostatní pláže na Phuketu, takže pokud máte možnost, jezděte z Phuketu spíš na výlety po okolních ostrovech, kde se davy rozředí.


Rommanee Boutique Guesthouse je jedno z nejstylovějších bydlení v Phuket City za dobrý peníze. Pokud by se vám nepodařilo získat zrovna tohle ubytování, tak jakýkoliv jiný design boutique ve starém městě bude určitě dobrá volba.


Doprava po Thajsku (lodě, letadla, autobusy)


Taxi meter

Pokud to půjde, jezděte se společností Taxi meter, mají taxametr, takže vás neokradou a navíc jsou levný. Cena taxi Phuket airport - Phuket city (32 km): s Taxi metrem 700 bahtů pro 4 osoby s 1 mezizastávkou.


Grab

Pokud máte data, nainstalujte si appku Grab, je to asijský Uber a má nejlevnější ceny, často dokonce levnější než Taxi meter.


 
0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Ao Nang

bottom of page