Chiang Mai je na severu Thajska a rozhodně stojí za návštěvu. Mají tu neskutečně dobrý jídlo, kolem města přírodu, která stojí za prozkoumání, a všudypřítomný chrámy a mnichy. To všechno dělá z Chiang Mai místo, kde chcete zůstat alespoň několik týdnů. My měli 4 dny, což je podle mě minimum.
Čtvrtek 27. 12. 2018
Letíme s Aeroflotem, ruskejma aerolinkama. Přes Moskvu. V Moskvě je -9 stupňů. Doma jsem kategoricky odmítla brát si na cestu do teplých krajů jakoukoliv bundu. Teď toho lituju. Je tady kosa jak v Rusku. Chobot, kterej maj pro výstup všechny ostatní letadla, u toho našeho chybí. Asi abychom se mohli nadýchat čerstvého vzduchu.
Po chvilce na mrazu už mastíme na přestup a vzlítáme směr Bangkok. Sedíme na nouzovym východu, což sebou nese velkou výhodu neomezenýho prostoru na nohy, nevýhodu instantní fronty na hajzl a důchodce trpící nespavostí, který tu postávaj a tlachaj. Tak asi dobrou nebo co ✈️♥️✈️.
Pátek 28.12. 2018, #day1
A jsme v Asii! Po vyzvednutí kufrů vylezem na zkoušku před letiště v Bangkoku zkontrolovat ovzduší a jdem se znova odbavit, čeká nás poslední přelet do Chiang Mai. Všudypřítomný svatostánky se míchaj s vánoční dekorací, Santou a dětma, který neví, čí jsou. Jdem do gatu pro vnitrostátní lety, letíme s Thai Airways. Už na letišti jsem si všimla, že na všech reklamách jsou stejný lidi. Začínáme Thajce podezřívat z toho, že najmou vždycky jednoho a toho samýho týpka, ať už ho pak vyfotěj v ženský podobě pro parfém nebo v mužský pro značkovej oblek. Jen měněj tloušťku obočí, vlasy, make-up a výraz od toho vážnýho přes hipster fresh až po svůdnej s lehce pootevřenou pusou. Ale chlap je to furt stejnej.
Před letištěm je celkem bitka o taxíky. Když už nevíme coby, tak se postavíme do tý nejdelší fronty, co tam je, což se nakonec ukáže jako jediná správná volba. Monopol tady má společnost Taxi Meter a za 150 bathů jedem do našeho Condominia Astra. Postavili to tady pro rozrůstající se střední třídu Thajců a my ho našli přes Airbnb. Podle instrukcí se dostáváme až do 12 patra s božim výhledem na město a bytem, co má k dispozici naprosto všechno.
Jsme jen kousek od Night Bazaaru, kde mám oči navrch hlavy, hlavně z toho jídla. Zahajujeme to Dim Sum knedlíčkama a Pad Thai s gigantickejma krevetama. Hraje nám u toho živá hudba v podobě postaršího Thajce, kterej se díky spoustě karaoke prozpíval až k veřejnejm vystoupenim. Hraje americký šlágry a zpívá o „Méseťůsec“ a je to pecka.
V Chiang Mai se většina věcí odehrává ve starym městě, který má čtvercovej půdorys a je obehnaný hradbama a příkopem s vodou tak hustou, že by se dala krájet. Je v něm spousta mnichů v oranžovejch hábitech a skoro stejně tolik chrámů. Bez turistů a trhů se tu dá zažít celkem spirituální chvilka. My si jdem tu naši prožít do baru Number 1, kde maj skvělý craftový kyselý pivo 🍻♥️🍻.
Sobota 29. 12. 2018, #day2
Dnešním plánem je potulování se po městě. Několik kamarádů nám doporučilo restauraci Blue Diamond, tak bereme tuk tuk a jedem. Tohle mě v Asii fakt baví, sice nevíte jestli nepřijdete po cestě o život, ale tyhle stroje, který si musej snad montovat někde doma na zahradě, jsou top. Snídaně je taky boží, všechno je z tak dobrejch ingrediencí, že už nechci jíst nikdy nic jinýho. Pak začíná honba za chrámama a že jich v Chiang Mai je fakt požehnaně. Nejlepší je za mě ten nejstarší Wat Chiang Man, kde je jen pár lidí, mnich, co dává požehnání a moudra a zahrada s keřema sestřiženejma do tvaru slona (ne u všech se zahradníkovi zadařilo).
Na další den jsme bookli výlet do Doi Suthep, kde údajně půjdeme trek do jungle strašně tajnejma cestičkama bez turistů. Když sedáme do barmský restaurace na pivo, tak nám přijde email ve stylu sorry jako, sice jsme vás stáhli o prachy, ale vlastně máme plno. Protože v tý podivný špeluňce blbne internet, jdem to pořešit do fancy hipster kavárny Gateway, kde dvě kafe stojí víc než oběd a snídaně dohromady, ale zas to maj fakt dobrý. Já začínám chytat nerva, že z toho zejtra nic nebude a co s náma teda bude, ale Tom zachová klid, napíše, ať nám navalej prachy zpátky, a jdem do nějakýho hostelu zabookovat jinej výlet. Vypadá to, že asi neobsahuje cestičky, který nikdo nezná, ale lepší než drátem do oka, žejo. Protože je sobota, je na jedný straně starýho města zrovna Saturday Walking street, což je ráj street foodu a všelijakejch dalších stánkařů. Jen to neni nic pro ty, co maj fobii z davů, je to tady dost kontaktní. Vybíráme vlastní chobotnici na gril a máme se. Cestou zpátky potkáme nejvíc hippísáckej bar My bar s moudrama na zdech, super atmosférou a hippie obsluhou v podobě dvou thajskejch indiánů s dlouhejma vlasama, roztrhanejma džínama a kopcem historek ze světa. Dostáváme vodky na účet podniku, pijem pivo Singha a vedem moudrý řeči. Den jak korálek 🙏♥️✨.
30.12. neděle #day3
V 7 ráno nás přijíždí vyzvednout týpek z Wendy tours, anglicky nemluví, takže dává Tomovi do ruky telefon, kde se jeho kámoš ptá, jestli je Tom vážně Tom a po tomhle schvalovacim rituálu vyrážíme. Nabíráme ještě Jelenu a Miloše ze Srbska, čínskou rodinku s dětma a dědečkem a další dva průvodce. Náš hlavní guide stejně jako všichni ostatní Thajci nedokáže vyslovovat „r“, takže vykládá zajímavý „STOLY“ a když mluví o řece, člověk musí dávat bacha, aby si místo toho nepředstaval játra a tak dál. Jak to tak vypadá, tak hlavně sever Thajska tyranizujou čínský turisti, který sem podle našeho průvodce začali najíždět zejména po shlédnutí čínského snímku Lost in Thailand, který se natáčel v Chiang Mai a pojednával o ztracení a znovunalezení životních priorit dvou čínských hrdinů. Jak jsem pochopila, u Thajců nejsou příliš oblíbení. Čím blíž Národnímu parku Doi Suthep jsme, tím víc se zkracuje vzdálenost na kterou je vidět. Když vyjedeme nahoru a vystupujem z dodávky, je už vidět uplný hovno. Průvodce se snaží zachránit situaci aspoň vyprávěním veselých příběhů o tom, kolik je různých způsobů zabití, když vás chytnou s drogama v baťohu, a vtip o mlokovi, kterej se zamiloval do druhýho mloka ženy a narodilo se jim dítě, který nebylo nikomu podobný. Mlok žena nakonec musela s pravdou ven a sice, že podstoupila plastickou operaci. Stejně tak to prý dělaj i Thajci, ale nejlepší operace se dělaj v Jižní Koree, takže se jezdí především tam.
Procházíme kolem Bhubhing Palace (zimní sídlo krále), ale musíme se podívat do brožurky, jak to má vypadat, protože skrze mlhu je pořád vidět kulový. Čínskejch turistů je tu celkem dost, naštěstí v tý mlze ale nejsou vidět, takže máme radost my i Thajci. Po týhle fasinující prohlídce se posouváme dál k nejznámějšímu posvátnýmu chrámu, kde už naopak turisti vidět jsou a nejenom ty čínský. Vystoupáme k chrámu, zujem boty a jdem si zažít spiritiuální chvilku do davu. Jak se blíží Nový rok, je to teda celkem maso, skoro jak na trhu. Mám pocit, že se za poslední den počet turistů ztrojnásobil. Když to máme za sebou, jedem zpátky do města, necháme se vyhodit u shopping mallu One Nimman, kde se Číňani fotěj před každou druhou výlohou a vydržíme to asi tak půl hodiny. Tahle čtvrť na západ od starýho města je evidentně mezi Číňany fest oblíbená. Po kratší procházce se dostáváme konečně do klidnější zóny, kde dáváme super oběd v takovym pseudo hipster místě. Smažená rejže v ananasu a chicken curry v kokosovym mlíce, ve kterym rozkoušu nejpálivější papričku ve svym životě a mám pocit, že jsem ochrnula na půlku obličeje. Když se z toho trochu proberu, jedem tuk tukem zpátky do hotelu. Týpek má místo světel na každý straně gumovýho dinosaura, na kterýho v zatáčkách zběsile píská. Nevíme, jestli je to fakt funkční záležitost nebo jen atrakce pro nás. Týpek sviští, nahlas se chechtá a má radost při předjetí jakýhokoliv dopravního prostředku. My zas máme radost z doražení do cílové destinace.
Večer se jdem znovu vrhnout do víru velkoměsta. Dneska je Sunday walking street market na druhý straně starýho města. Ten trh nemá snad žádný hranice a ani davy lidí nekončí. Uprostřed těch davů hrajou slepý děti na hudební nástroje nebo tam běhaj pejskové oblečený v groteskních mundúrech. Když přispějete, půjde to prej na pomoc zatoulanejm pejskům. No, nevim. Dáme pár našich oblíbenejch dobrot a snažíme se bez zbláznění dostat pryč. V baru, kterej vypadal cool si dáváme pivo, naneštěstí si ho tam dává i skupinka americkejch teenagerů, který vypadaj, že to za chvíli vyklopěj k nám na stůl. Pro jistotu měníme bar, kde je nám mnohem líp. Tak jednoho Changa a spát 🍻👣💋.
31. 12. pondělí #day4
Poslední den v Chiang Mai a ještě k tomu Silvestr! Dopoledne strávíme doma a řešíme organizaci dalších dní. Po poledni vyrážíme na kuchařskej kurz, kterej jsme si koupili přes Airbnb. Sraz je jen kousek, v hotelu Imperial, kde se potkáváme s kuchařkou Pui a fajn párem z Californie, kterej se na kurz přihlásil s náma. Super věc je, že tam budeme dohromady jen 4, žádná masová akce. Pui nás vyveze z Chiang Mai na svoji farmu hned u řeky, před kterou má zaparkovanej starej Pontiac, ve stodole kostru slona, zasazenou jasmínovou rejži a spoustu rurálních nástrojů, který mi hlava nebere. Na řadu přichází 5chodový menu, kde platí, že co si navaříš, to si taky sníš. Na začátku mám poměrně velký voči, po třetím chodu začíná přituhovat. Měli jsme možnost si dopředu zvolit jídelníček a na pořadu dne je: 1) Tom Yum polívka s krevetama, 2) sweet&sour ryba v tempura těstíčku, 3) papaya salát, 4) smažený vege závitky, 5) dýně v kokosovým mlíce jako dezert. Amík, co je s náma, evidentně rád ostrý, takže i Pui, kdykoliv ochutnává a kontroluje chuť, tak jí vylezou oči z důlků. Já dávám ani ne třetinu chilli, co on a vylejzaj mi taky. Každej z nás má svoje vařící místo, sporák a k menu máme piváka. Všechno je to strašně rychle uvařený a výborný. Určitě je to hodně díky lokálním ingrediencím. Pui zapřáhla do businessu i svoje děti, který pobíhaj okolo, na řeku svítí sluníčko a celý je to kýč jak bič. Dozvídáme se, že se na její farmě natáčel Rambo 4, na což je náležitě pyšná, a že tu byla viděna i manželka bývalého krále, kterýho Thajci milovali mnohem víc, než toho současnýho.
Večer po obloze začnou lítat lampiony štěstí. Když vyrážíme do města, je jich čim dál tim víc, jakoby všechny letěli z jednoho místa. Nejdřív jdem do baru s craftovejma pivama, kde se nám tak líbilo první den. Za DJskym pultem, je buď dost povedenej ladyboy nebo špatně nabotoxovaná Thajka s parukou, ale playlist má dobrej. My pomalu pokračujem za lampionama až na místo, který je místo stánkařema zaplněný davama, co je zapalujou. Lampiony jsou všude, kam se podíváš. Sem tam nějakej vzplane nebo se zasekne ve větvích stromů. Když se stromu jen tak tak vyhne, vyvolává to všeobecný veselí. Obecně moc nechápu, že nikdo z nás zatim nevzplál a že je takovej dav žhářů vůbec možnej, ale je to jeden z nejhezčích okamžiků, co jsem zažila. Lampionů jsou fakt stovky, možná tisíce.
Je hodina do půlnoci, tak přemýšlíme, co se sebou, a náhodou narazíme na venkovní hipster-hippie akci, kde to absolutně ovládá skupina thajskejch rockerů, který hrajou pecky jako Lonely Boy od The Black Keys. Okolí je miluje a já taky, je to totiž takovej bizár, že to jinak nejde! Na baru mezitim obsluhujou úplý mimoňové, který nejistě rozlišujou mezi ginem a vodkou a nějakej Novej rok je jim jedno - oni ho maj stejně až v dubnu. Vzhledem k tomu, že umíchat drink by jim trvalo napřesrok, dáváme si dvakrát vodku a po několikátym ujištění, že je to opravdu ta lahev, na který je napsáno vodka, ji i dostáváme! Šťastnej Novej rok!
...po pár drincích, ohňostrojích a lampionovejch proudech Tom vráží do kovový konstrukce, která není uzpůsobená pro evropskou vejšku, a má ve výšce očí nastraženou kovovou tyč. Vidim ho po venku pobíhat s rukou přes oko a trochu se vyděsim. Se zkrvavenym obočím mi nadšeně hlásí, že skleničky vrátil na bar až po nárazu, a protože ráno v 9 odlítáme, nastal čas jít dom 🎉💋.
Místa a tipy pohromadě:
Blue Diamond - restaurace ideální na brunch, ale i kdykoliv během dne. Vegan friendly.
Bar Number 1 - místo se spoustou craftových piv z celého světa. Ideální, když si chcete dát něco jinýho než Singhu a Changa.
Hipster Kavárna Gateway Coffee Roasters s hodně dobrou lokální kávou.
My Bar - hippie místo s nejvíc uvolněnou atmosférou a obsluhou.
Saturday Night Walking Street - sobotní street food, kam se podíváš.
Sunday Walking Street - nedělní street food, kam se podíváš a k tomu ideální místo na nákup dárků a suvenýrů.
Night Bazaar je v provozu každý den od 6 hodin večer, kde jsou jak místa pro suvenýry, tak pro super večeři a drink.
Lark Lai na Soi Nimman 7 je příjemná restaurace a nabízí mimo jiné perfektní rýži v ananasu.
Khao soi – jídlo typický pro region severního Thajska.
Je to polívka s opraženýma, ale i vařenýma vaječnýma nudlema a kuřecím masem. V Chiang Mai tohle jídlo najdete v rámci street foodu, ale je i spoustu restaurací, který se na něj specializujou.
Dál ale v Chiang Mai mají skvělý i všechny thajský klasiky jako Phad Thai, Curry na všechny způsoby (red, green, maasadam, …), Papaya salad, Salát s hovězím masem, Dim Sum knedlíčky, ryby a sea food na grilu, závitky, Sweet & Sour, Tom Yum polívky, Ananas se smaženou rýží a kešu oříšky a spoustu dalších dobrot.
Kurz vaření kousek za Chiang Mai, 39 EUR na osobu (může se měnit podle sezóny).
Národní park DOI SUTHEP.
Chrámy ve starém městě. Tady je návrh poznávací trasy.
Shopping centrum One Nimman.
ASTRA CONDOMINIUM, 42 EUR / noc (může se měnit podle sezóny).
Ubytování kousek od Night Bazaaru, má výhodnou polohu, okolí je klidnější a je v dochozí vzdálenosti do starého města. Pokud chcete být v tom největším víru dění, ubytujte se přímo ve starém městě.
Letenka
Pokud víte, že chcete začínat v Chiang Mai, nekupujte letenky do Bangkoku, ale rovnou do Chiang Mai. Lítá tam například Qatar a jen s jedním přestupem, takže je to rychlejší i levnější.
Letenka do Thajska přes www.skyscanner.com.
Doprava po Thajsku (lodě, letadla, autobusy): www.12go.asia
Taxi meter
Pokud to půjde, jezděte se společností Taxi meter, mají taxametr, takže vás neokradou a jsou levní.
Grab
Pokud máte data, nainstalujte si appku Grab, je to asijský Uber a má nejlevnější ceny, občas i levnější než od Taxi meteru.
Fotky byly pořízeny foťákem Fuji Film X100F tím nejlepším fotografem na světě. <3