V San Franciscu jsme strávili krásnejch 14 dní. Protože to tam není zrovna nejlevnější kraj, bydleli jsme v Oaklandu, ze kterýho je to vlakem do SF coby kamenem. San Francisco je město, kde je všechno možný. Mimo jinýho se tu vystřídá několik ročních období během jednoho dne a draky tady můžete pouštět i v létě. V následujícím článku najdete výběr z mýho americkýho deníčku s pár tipama na tamní procházky.
Sobota 5. 8.
První den v San Franciscu a mám rýmičku. Z těch teplotních rozdílů v New Yorku jsem se nám nastydla. Samozřejmě mě to nezastaví před výletem a z Oaklandu vyrážíme na BART do centra. Trvá to chvilku a kromě toho, že maj stejný panáčky na semaforu, toho společnýho s NYC moc nemá. Celkově je tu jiná atmosféra, pomalejší tempo, větší vichr, jiná architektura a atrakce s děsivou spoustou turistů, který se v NYC tak nějak víc rozmělnili. Jsou tu ale krasný vypimpený obchody, do kterejch chodit je fakt zážitek, a nádherý tramvaje. Ale bacha, protože historická tramvaj je taky jedna z atrakcí, čeká se na ni nejmíň 90 minut a fronta je až za roh. Pak člověk vidí vysmátý turisty v nařáchnutý tramvaji, který se křečovitě držej sloupků na krajích, aby nevypadli. A to by byla fakt škoda, když už na to čekali půl dne.
Projdem se po Union Square, kde v prvnim patře Apple Storu maj zrovna jazzovou life show, projdeme největším Chinatown v Severní Americe, který je plný lampionů, a zamíříme k molům. Je tu jedno vedle druhýho a z jednoho z nich se vyráží na Alcatraz.
Další masová záležitost je Fisherman´s Wharf a promenáda podél zbylých mol, zejména pak PIER 39. Bohužel je tam asi tisíc lidí, ale k tomu taky jen o něco málo míň lachtanů a ty jsou narozdíl od lidí dost roztomilý! Nikdo neví proč, ale každý rok se sem vrací, některý tu žijou celoročně a celá kolonie má asi 1 700 kousků, úlet!
Neděle 6. 8.
SF je známý svejma studenejma létama. To jsem se dozvěděla až potom, co jsme si koupili letenky. Ráno a dopoledne je tu většinou mlha a oblačno. Velký rozdíly můžou být dokonce i v rámci města. Takže na východě je třeba krásně a nefouká a na západě města lidi klepou kosu. My naštestí vylejzáme až kolem poledne, takže už se dělá jasno. Jen ta rýmička mě pořád trápí. Jedeme rovnou do centra, kupujem lítačky na tramvaje a metro a jdem si dát k obědu sushi do Walgreenu. Kupuju si tam papírový kapesníčky. To je fail of the day. Jsou snad jednovrstvý nebo co. V praxi to znamená, že si v zásadě smrkáte rovnou do dlaně. No nic, jde se dál. Do kopce, z kopce. Teda spíš do kopce. Dneska už to jiný nebude. Ten výhled nahoře ale stojí za to! Teda stál by, kdyby tam nebyla obrovská indická delegace, která se tam snad rozhodla bivakovat a fotit zároveň. Jdem teda radši z kopce. Dole je druhá polovina světa, co si ten kopec fotí. To snad není ani možný!? Ten kopec je Lombard street, jediná ulice v SF, která se klikatí.
I když bych měla jít ležet, zastavujeme se ještě na akci v naší čtvrti! Je to černošskej festival a přehlídka bizardností! Holky i kluci tady jsou zarostlý od hlavy až k patě. Soustu týpků je namalovanejch a v holčičím ohozu. Na podiu zrovna končí jedna black hard rock? holčičí kapela, kde se frontmanka svlíkla - už asi před nejakou dobou. Fotíme jak o život, až k nám přijde bílá holka s duhovym přelivem a vlasama v podpážu a ptá se, jestli tu někoho známe. Říkáme, že ne. Dostáváme instrukce, že bychom tu rozhodně neměli fotit. Lidi jsou homofobní a mohli by se urazit. Natož abychom to dávali někam na sociální sítě. Mezi řádky bychom tedy mohli dostat pěkně do huby. No. S frekvencí focení to teda nepřeháníme, party je to dobrá i bez toho.
Úterý 8. 8. Dneska začínáme na Balmy Alley! Je to latino hood, kde jsou všichni hodně politicky levicově angažovaný a znázorňujou svoje názory na vrata garáží a dělaj to už nějakou dobu, takže je to solidní výstava! A protože by to nebyla pořádná latino čtvrť bez jídla, tak si dáváme výborný burrito ve vyhlášenym podniku La Taquería. Pokračujem procházkou na Painted Ladies, což jsou původní viktoriánský domy, a pak jdem do hippísácký čtvrti Haight-Ashbury, kde jede batika ve velkym a starý svetry po babičce se prodávaj od padesáti babek vejš. Hipstři z Krymský by se tady rozpustili blahem. Na ulici černoši jedou balkánský (jo, balkánský!) tance a tráva je tady cejtit snad i z policejního auta. Buenas noches 🌵😎❤️
Pátek 11. 8. Je pátek a venku sluníčko! Já se nenechám zmást a jdu nabalená, Tom má optimisticky kraťasy. Jde se do Golden Gate Parku! Očekávání mám velký. Je to údajně největší městský park na světě, postavený na 400 hektarech písečných dun. V super bistru Rise & Grind kousek od parku kupujeme super B.L.T. sendviče, Americano a chystáme se najít pěkný místečko na piknik. V ten moment se počasí změní zhruba tak o dvě roční období. Takže v podstatě v uragánu sedíme na lavičce a snažíme se to všechno rychle sníst, aby nám ten vypimpenej sendvič neulít do vesmíru.
Po týhle hezký chvilce jdem prozkoumat park. Nejvíc se těšim na japonskou čajovou zahrádku. Našla jsem si ji na googlu a je to krásná oáza klidu mezi sakurama. No. Sakury tam jsou, tolik k podobnosti s obrázkama. Je tam taky dalších tisíc lidí, vstup 10 babek a řev až ven. Vypadá to, že se tam lidi těma selfie tyčema umlátěj. Tak vycouváme a jdeme na bizony. Podle průvodce se tam mají plašit ve výběhu u omšelých větrných mlýnů. Jenže kousek od bizonů se shodou okolností pořádá největší hudební festival v SF. A jestli něco víří prach, tak to určitě nejsou bizoni, ale dav festivalovejch fanoušků, který valej ze všech stran. Bizoni tam zbyli všehovšudy tři, těžko říct, kam se poděl zbytek stáda, ale na fesťák asi ne. Všude jsou policajti a překupníci festivalovejch lístků. Line up zní teda docela super, festival se jmenuje Outside Lands a hrajou tam Gorillaz, Metallica, Alt-J a koná se každej rok.
My jdem o dům dál a jedem autobusem na Baker beach, kde je ten nejvíc nejhezčí výhled na Golden Gate Bridge, málo lidí a vítr. Je to moc fajn! Pak jsou tady taky nudisti a lidi, co se nechávají fotit do rodinných alb v naškrobených oblecích. Území mají ale rozdělený, aby nelezli do nudistům do zelí a nudisti jim zase záběru.
Sobota 12. 8. Jak je venku, není vidět, přes tu mlhu totiž není vidět nic. Nás to ale neodradí, v plánu je Japantown! Narozdíl od Chinatownu je to malinkatá čtvrť, zato plná restaurací s výbornym sushi, bento boxama, rámenama, japonskejma potravinama, japonskou věží, japonskejma inzerátama a dokonce tramvajema.
Pak procházka na Pacific Heights, kde je to jak na větrný hůrce a kolem Fillmoru domů. To počasí tu za jeden den prostřídá dvě až tři roční období, neskutečný. Jdem se zahřát domů a všechno je to v Oaklandu. ⚾️☝️
Úterý 15. 8.
Je ráno a počasí vypadá zase jednou slibně! Fakt! Dopoledne řešíme nějaký to focení a slunce stále drží! Odpoledne vyrážíme směr SF. Ještě v Oaklandu čekuju počasí, v San Franciscu hlásí jasno! V plánu máme Coit Tower, co se dle průvodce tyčí nad městem jako vykřičník a je z ní výhled do všech stran! Měla bych si zvyknout na to, že předpověď počasí je věc jedna a samotný počasí je prostě věc druhá. Ve městě zas sedí mlha, my ale plány neměníme, Tom dokonce optimisticky dodává, že se to třeba ještě vybere. Haha.
Protože tramvaj, co nás tam má dostat prostě nejede, jdem pěšky. K věži je to asi tisíc schodů, ale proti Adam's Peaku na Srí Lance je to pohoda. S těma vrcholama se nám ale holt nějak nedaří. Když dovalíme nahoru, tak u věže stojí starší paní, která operním zpěvem oznamuje, že dnes už zavírají. Když se jí ptáme, kdy zas bude otevřeno, tak ve své písni pokračuje a zpívá, že zítra ráno v 10, ale to zas bude mlha, protože jsme v San Franciscuuuu. Takže přijít můžeme ve 12, to tam zase ale budou fronty a nebude k hnutííí a my pak budem ve věži zaseknutííí. Takže by nám přeci jen doporučila to ránooo, protože v mlze je to kraaasaaa. Jo, evidentně jí straší ve věži.
Tak my jdem zas dolu. Tomovi padaj kalhoty a utahuje si pásek na poslední dirku. Patnáct kiláků denně a ztrácí se mi před očima. Proč tenhle problém nemůžu řešit já?! Tak jdem koupit kilo donutů a jedem k nám! 🍩🍩🍩
Středa 16. 8. A je to tady! Sluníčko! Předpovězený na všech možnejch kanálech! Kupujem přes Groupon voucher na kola a jedem vybavený svačinama do SF. Je to super, dneska je fakt jasno, takže výhledy jak z pohlednic. Golden Gate Bridge mám vyfocenej asi tak tisíckrát. Čím víc se k němu blížíme, tím přituhuje hustota lidí, která vrcholí na mostě, kde se na jednom chodníčku valí dohromady cyklisti i chodci z obou směrů a nějakou záhadou to funguje! Z jedný strany je vidět Alcatraz a SF a na druhý straně se vaří mlha, naštěstí se nehejbe.
Za mostem začíná Sausalito a je jasný, že tahle trasa dneska nenapadla jenom nás. Jedeme v pelotonu cyklistů velkym jak při Tour de France a neni jednoduchý někde zastavit. Na červenou na semaforech se tady navíc nehraje, cyklofašisti z pražský náplavky by měli radost! Podle rady paní z půjčovny jdem koupit lístek na ferry, pofelíme v Sausalitu a jedem dál. V průvodci jsem četla, že je tam taky báječný hydraulický model celého zálivu a delty a že se rozkládá na půl hektarové ploše. Tý jo. Plocha souhlasí, je tomu dedikovaný fakt mrtě místa. Stojíme tam jak opařený. Představte si akvárko ve zverimexu. Takový to pro gekony, jak tam maj jen tu vodičku na umělohmotnym modrym plastu a písek. Teď si to umístěte na plochu půl hektaru. Jo. Je fakt že po vypimpenym Miniatur Wunderlandu v Hamburku se to těžko hodnotí, ale tohle byl fakt bizár.
Tak jedem dál, kolem hausbótů a bažiny a pak zpátky na přívoz, navíc blízko a pomalu kolem Alcatrazu. Pak valíme do půjčovny jak zběsilý, těsně před zavíračkou vracíme kolo a jedem se spálenejma krkama do Oaklandu 🚲🚲♥️
Další tipy:
Vzhledem k cenám ubytování v SF a délce našeho pobytu ve Státech jsme hledali něco levnějšího. Bydleli jsme v Oaklandu v AirBNB domě za 50 babek na noc. Vlakem BART jste v centru San Francisca za chvilku.
V Marina districtu můžete pouštět draky a jsou tam coffee trucky s filtrovanou černou kávou s různejma příchutěma, ve velkym tam jede horká čokoláda.
Museum of Fine Arts je impozantní antickou stavbou se všim všudy. Korintský sloupy, kupole, sochy, antický jezírko a spoustu lidí. Všechno v cajku až na to, že je to celý z betonu. Jsou tam různý fotící kroužky, pózující turisti a je to jako když koupíte ve vietnamský tržnici kabelku Luis Vuiton. V každym případě je to fascinující.