Co vidět na Gran Canaria?

Velikonoce 2025

Za první významný milník výletu považuju to, že žádný člen naší výpravy na trajektu nezvrací. My už jsme ale starý profíci a úspěch čistýho pytlíku na blití tkví v nevelký svačině, upíchnutí v dětskym koutku a normální hodině cestování. Náš výchozí bod výletu je Las Palmas. Největší město Kanárskejch ostrovů. Mám z něj rozporuplný pocity, což na Kanárech není nic novýho. Tohle místo má ohromný množství kaváren (s dobrym kafem!), fancy restaurací i obchodů. K ponechání dobrýho dojmu je ale potřeba nezvedat hlavu. Všechny tyhle podniky jsou totiž často umístěný v socialistickejch panelácích, který maj dobu svý slávy už dávno za sebou. Na druhou stranu čtvrti Triana a Vegueta jsou za odměnu a doporučuju se zdržovat především v nich.

První den stíháme i velkolepý velikonoční procesí, u kterýho řeší Mája především otázky, proč ukazujou Ježíška, kterej nosí na zádech kříž namísto dárků a jak to, že potom, co nesl ten kříž, se mu ty dárky chtěj ještě vůbec nosit. U kapitoly zmrtvýchvstání se do toho lehce zamotáme a usuzuju z toho, že na hodiny katechismu je ještě čas.

Náš byt na webu vypadal pohádkově. Vybavení bytu dotažený do posledního detailu včetně úložnýho systému jako v IKEA showroomu. V každý místnosti jsou umístěný dvě až tři esenciální aromalampy. Jejich stříkání je nekoordinovaný a děsí kolemjdoucí především v noci po cestě na záchod. Cejtim se tady trochu jako v oáze. Poušť představuje sídlák narvanej mrňavejma králíkárnama všude v okolí. Trochu mi to připomíná naše první bydlení na Tenerife, který bylo na fotkách dokonalý. Dávali jsme si tenkrát po příjezdu z Barcelony pozor hlavně na to, aby každá místnost měla okno. V ložnici okno bylo, nicméně vedlo do obýváku. Byla to totiž předělaná večerka a na místě ložnice bejval sklad.

Stejně jako na Tenerife je sever zelenej a zamračenej. Alespoň v době našeho pobytu. Suneme se na jih, kterej se mi líbí. Cenim hlavně bílý pláže, kterejch je na Tenerife jako šafránu. Akutní hlad nás dostane do baru u English beach. Maj tu celodenní program s live zpěvačkou, kolemjdoucím lejou vaječňák přímo do pusy a i přes to všechno tu dobře vařej. Maspalomaský duny, který se rozkládaj na 400 hektarech jsou rozhodně highlight výletu. Přijdu si tu jako kdybych vstoupila do nekonečnýho spořiče obrazovky. Říká se jim Malá Sahara a brázdí je Argentinec, kterej tady chodí s dronem a za deset euro dělá videa jako digitální suvenýr.

Večer dáme ještě městečko Puerto de Mogán. Tomu se pro změnu říká Malý Benátky. Pochopitelně je to turisťárna. Ale to místo je kouzelný. Zakotvíme v restauraci Capitana Hooka a večer se vyškrábeme na vyhlídku, která má asi větší grády přes den. Po setmění tu maj grády hlavně švábi, kterejch jsem tolik pohromadě v životě neviděla.

Kromě jihu ostrova jsem nadšená taky z vnitrozemí. Tejeda je vesnička plná cukráren a dezertů z místních mandlí, a je jen kousek od Roque Bentayga. Je to šutrák, ke kterýmu se dá dostat krátkým hikem. Ten má jen 2 km a končí malou ferratkou. My jsme tu sami, protože všichni jsou evidentně na pláži. Když scházíme zpátky k parkovišti, potkáváme jen vypruzený Francouze, kterým branku k trailu zavřeli hlídači před nosem. Je to tu přístupný jen do 16 hodin, asi aby jim po zavíračce někdo z tý skály nespadnul.

Jedeme dál do údolí Fataga. Připomíná Grand Canyon, kterej střídaj palmový oázy a ve městečku Fataga potkáme všeho všudy asi tři lidi, dvacet koček a spoustu kaktusů zvláštních tvarů. Je to tady pohádkový, do reality mě hodí hnusný pivo a okoralý papas arugadas na benzínce. Holt není každej den posvícení.

Na silnici můžu po několika dnech pozorování konstatovat, že tu lidi jezděj jako prasata. Otázkou je, jestli za to může desetiproudá dálnice, která je pro určitý řidiče výzvou k jejímu maximálnímu využití, nebo značný množství seniorů, který se mladší ročníky snažej dynamicky podjíždět.

Další den je to Teror, což je kouzelný městečko ve vnitrozemí, kde se žádný hrůzy nekonaj. Tom chce už několik dní do šťavnatýho lesa a má to mít. Kousek od Teroru je totiž Finca de Osorio, která slouží jako výchozí bod pro treky po okolí. Když to místo opouštíme, můžeme ze sebe krustu z bláta loupat jako čokoládovýho velikonočního zajíčka. Tom vybere krásnou cestu. Míjíme bejky obřích rozměrů, který si užívaj v úplný wellness stodole, plot z rozmarýnu a ovoce neznámýho tvaru i názvu, který všechny přítomný nutim ochutnávat. No. Máju zas tak moc nutit nemusim. Výlet jak z pohádky až do místa, kde se začne ta bahnitá cesta prudce svažovat. Napůl po prdeli kloužu dolů a kleju jak špaček. Další libovka je úsek s levádama čili úzkejma kanálkama na zavlažování. Kvůli rozbahněný cestě je potřeba je přejít jako po kladině. Když po nich Mája balancuje, tak radši zavírám oči, ona se zatím teprve dostává do formy. Po cestě potkáváme pár asiatů, který slušně pozdravěj a vypadaj jak ze škatulky. Jak se v týhle oblasti mohli objevit takhle čistý, nechápu, asi se sem odněkud slanili. Pěkná procházka to byla.

Tipy na jednom místě:

Kde to všechno najdete?

Na mojí mapě Mluvim z cesty: Gran Canaria. Stačí si ji uložit jako seznam do google maps a pak už jen používat podle vaší aktuální polohy. Ne všechny podniky na mapě jsme měli možnost vyzkoušet na vlastní kůži, ale rozhodně prošly předvýběrem.

Který vesnice ve vnitrozemí se nám líbily nejvíc?

Fataga, Tejeda, Teror (a když budete v Teroru, tak nepřehlídněte restauraci El Encuentro de Teror, je skvělá)

Kam na jídlo a kafe v Las Palmas?

Llévame al huerto je restaurace, kde si dávaj záležet na kvalitě surovin a všechno, co jsme měli, bylo super.

Kafema speciality coffee: těchhle kaváren je tady několik a všechny jsou skvělý.

INDIO COMIDO Street food & Cocktails je super na tapas i na drink.